KOMENTÁŘ: Jak čelit Inflaci v pojištění bytů, rodinných domů i aut

Dopad rostoucí inflace nemusí být přímo v navýšení pojistného. Pojišťovna vůbec nemusí vědět o nutnosti pojistku upravit. Zásadní je tady impuls ze strany klienta, bez toho hrozí velký problém. A naopak, ceny u některých pojistných produktů se zvyšují a je jen na klientech, aby „nedovolili“ nebo alespoň zmírnili tento nárůst.

Pokud půjdeme konkrétně na příklady inflačního dopadu, tak asi ta „nejzasaženější“ z pohledu pojistného trhu je pojištění bytů. Tady by se dalo konstatovat, že v některých regionech, jako je Praha, Brno či turisticky zajímavé lokality, už inflace „frčí“ více než deset let o deset procent ročně. Tržní cena bytů se tak mnohých lokalitách změnila o 100 procent. Ale ani zbytek republiky nezůstává pozadu.

Cenový nárůst u bytů byl v poslední dekádě hlavně způsoben „poptávkou“ na trhu. Každý majitel bytu by si tak měl položit zásadní otázku: „Mám dostatečně nastavenou tržní hodnotu svého bytu?“ Jinými slovy mám zajištění svého majetku pro případ škody ve správné výši? 

Například uzavřená pojistka na byt v roce 2012 na 2 miliony korun za řekněme 2 tisíce korun už asi nebude dostatečná. Bude potřeba pojistnou hodnotu změnit na 4 miliony korun a můžeme očekávat cenu kolem 4 tisíc korun. A toto je ta „skrytá“ inflace dopadající do pojistného trhu.

Druhá oblast zasažená inflací s nutností, aby reagoval přímo majitel, jsou v poslední době rodinné domy. Stejně jako u bytů i u nich došlo k nárůstu cen.

Ale u pojistné hodnoty rodinných domů musíme sledovat i cenu práce a cenu stavebních materiálů, které v posledních měsících rovněž výrazně vzrostly. I tady se proto za posledních několik let velmi rozevřely nůžky mezi pojistnou hodnotou uzavřenou v pojistné smlouvě a reprodukční cenou, tedy cenou, za kterou by se dal daný rodinný dům znova postavit.

Proto je potřeba staré smlouvy aktualizovat a cenu nemovitosti navýšit, což s sebou ponese i zvýšení ceny pojistky. Jinak hrozí takzvané podpojištění. Pokud totiž zůstane nemovitost třeba na poloviční hodnotě, než je její aktuální cena, v případě pojistné události bude pojišťovna krátit plnění právě o polovinu kvůli podpojištění. A pozor, není to výmysl pojišťoven, ale je to dáno přímo zákonem.

Povinné ručení chce jinou strategii

Inflační tlaky se však promítají i do povinného ručení. Tato oblast zvyšuje cenu plíživě. Pojišťovny urputně každý rok mírně navyšují cenu povinného ručení, aniž by jejich klient měl nějakou pojistnou událost a byl by tedy důvod s ohledem na bonusy či malusy zareagovat.

Na obranu pojišťoven je však třeba zdůraznit, že jejich náklady na úhradu pojistných událostí každoročně rostou s ohledem jak na cenu náhradních dílů, tak na cenu práce v autoservisech a všech ostatních potenciálně zničených hmotných věcí.

Nejde však jen o majetek, ale i o náklady na zdravotní ošetření a případné trvalé následky po dopravní nehodě či další následné újmy. Tedy v případě povinného ručení je to však právě pojišťovna, která za nás zajišťuje nárůst ceny pojistky s ohledem na zvyšování všech uvedených nákladů.

U povinného ručení bych však viděl úlohu klienta úplně jinou než v případě bytů a rodinných domů. V rámci boje o klienta pojišťovny dlouhodobě zvýhodňují nové klienty před stávajícími. Podle mého názoru je to úplně špatně, ale tento byznys model pojišťovnám evidentně funguje. Sázejí totiž na lenost klientů reagovat na zvýšení ceny.

Část klientů sice zareaguje a skrze svého poradce nebo po internetu si vyhledá lepší nabídku. Většina však nezareaguje vůbec nebo pozdě a platí tak navýšené pojistné. Řešení však existuje. Z osobní zkušenosti vím, že v některých případech už po několikáté u klientů vypovídáme ve výročí pojištění auta a pojišťujeme u té samé pojišťovny další roční období. Takže obrana proti inflaci u povinného ručení je pouze zájem a trocha času.

Zdroj: iDnes