Klíšťovka pro něj byla horší než covid. A přivedla ho do finančních problémů

Přesvědčil se o tom pan Jaroslav z Ústí nad Labem. Dlouhé roky provozoval malou firmu na zemní úpravy. Práci dával několika zaměstnancům a sám i bagroval. Letos na jaře ale onemocněl klíšťovou encefalitidou.

„Doba rekonvalescence mi vzala 12 týdnů a kvůli zdravotním následkům jsem se ke své práci už nemohl vrátit,“ říká Jaroslav, který nyní pracuje ve velkém logistickém centru jako skladník.

„Dobré to ale není. Dodnes se léčím se záněty kloubů a při delší práci trpím silnými bolestmi hlavy,“ dodává s tím, že do toho ještě prodělal infekci covid-19, která ale ve srovnání s klíšťovou encefalitidou byla podle jeho slov „procházkou růžovým sadem“.

Onemocnění klíšťovou encefalitidou jemu i celé jeho rodině ale i tak obrátilo život naruby. Jakkoli pan Jaroslav prodal veškeré vybavení své firmy na zemní práce a předal firemní zakázky svým bývalým kolegům, nestačilo to na vyrovnání veškerých úvěrů, které si nabral jako podnikatel. O pomoc se proto obrátil na finančního poradce.

S rodinným rozpočtem pomohl poradce
„Můj klient bankám na úvěrech z podnikání dlužil zhruba 260 tisíc korun. A zároveň platil hypotéku na vlastní bydlení,“ vzpomíná na výchozí situaci pana Jaroslava finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.

Podle něj bylo u pana Jaroslava vůbec prvním problémem to, že dlouhodobě i přes několik doporučení odmítal i jako hlavní živitel domácnosti s malými dětmi a hypotečním úvěrem životní pojištění.

„Pokud by byl pojištěný, pojišťovna by mu vyplatila pojistné plnění z rizika pojištění pracovní neschopnosti,“ vysvětluje Vladimír Weiss. Z pojistky by si tak dokázal udržet příjem na přijatelné úrovni a neměl by takový problém zaplatit své úvěry z podnikání.

„Dobrá zpráva naopak byla, že se pan Jaroslav mohl vrátit i přes zdravotní potíže do práce a obnovit tak alespoň částečně svůj příjem. S tím už se dalo pracovat,“ říká finanční poradce.

Panu Jaroslavovi tak doporučil, aby si vzal doplňkový neboli bezúčelový úvěr k hypotéce a prodloužil si jeho splatnost. Díky tomu pak mohl dorovnat zbývající část úvěru z podnikání. A i přesto, že dluh v podstatě řešil dalším dluhem, ve srovnání s firemním úvěrem získal podstatně výhodnější podmínky.

„I přes současný růst cen hypoték u bank stále platí, že hypotéka je vůbec tím nejlevnějším úvěrem na trhu,“ vysvětluje Vladimír Weiss.

Proti klíšťové encefalitidě se dá očkovat
Rady k finančnímu hospodaření však nebyly těmi jedinými, které panu Jaroslavovi Vladimír Weiss předal. Také mu doporučil myslet na vlastní zdraví.

Česko patří v unii k zemím s nejvyšším počtem nákaz klíšťovou encefalitidou a zároveň s nejnižší proočkovaností. Zatímco v Česku je proti nemoci naočkováno 25 procent populace, v Rakousku je to 90 procent.

„V Česku se lidé běžně pojišťují proti riziku nákazy klíšťovou encefalitidou, některé pojišťovny na to mají dokonce speciální akce, ale už zdaleka ne tak běžně se proti ní očkují,“ podotýká Vladimír Weiss.

Jakkoli je očkování proti encefalitidě dostupné u každého praktického lékaře pro dospělé i děti a dorost, případně očkovacích centrech, využije ho u nás nanejvýš každý čtvrtý obyvatel.

„Jedna dávka při třídávkovém schématu pro dospělého přitom dnes vyjde na zhruba 800 korun včetně jejího podání,“ říká Vladimír Weiss s tím, že to jsou peníze, které se vyplatí do ochrany před touto nemocí investovat.

„Je to rozhodně lepší, než encefalitidou onemocnět, celý život si nést její následky a ještě přijít o práci,“ vysvětluje.

Od ledna 2022 budou mít očkování proti klíšťové encefalitidě ze zdravotního pojištění plně hrazeno osoby od 50 let věku. Nicméně i mladší ročníky by měly vědět, že na tento typ vakcíny přispívají tuzemské zdravotní pojišťovny ze svých fondů prevence.

Zdroj: iDNES.cz