A teď chceme tornádo v pojistkách. Tipy, co vylepšit
Pojištění nemovitostí nefunguje nejlíp. Půlka smluv už neposkytuje dostatečné krytí, protože ceny, na které jste uzavírali pojistku, už neplatí. Je nejvyšší čas, aby v tom pojišťovny lidi nenechávaly.
Tornádo na Moravě otevřelo mnoha lidem oči. Ukázalo nejenom to, proč je dobré mít pojištěnou nemovitost, ale i to, že pojištění musí být taky dobře spočítané. Podle informací z pojišťoven byla zásadní část pojistek sjednaná na příliš nízkou částku.
A do roka na kontrolu
Podpojištění je problém. Jde o to, že když si dům za pět milionů pojistíte jenom na tři, pojišťovna pak vyplácené plnění krátí v tomhle poměru. Přijdete o střechu za pět set tisíc? Dostanete tři sta. Pojišťovny mívají nastavenou toleranci – ke krácení kvůli podpojištěnosti přistupují, až když je rozdíl mezi hodnotou nemovitosti a sjednanou pojistkou větší než dvacet procent. Ale i s touhle tolerancí byla špatně nastavená polovina vyplácených pojistek.
To neznamená, že byly špatné od začátku. Pojistky prostě stárnou. Asi tak rychle, jak rychle rostou ceny nemovitostí, stavebního materiálu a stavebních prací. Proto je potřeba smlouvy kontrolovat. Platívalo pravidlo, že stačí kontrola za pět let. Dávno neplatí. Někde – v Praze, Brně nebo turisticky zajímavých oblastech – bych teď dělal revizi i ročně. Tři čtvrtiny smluv, které dostaneme k revizi, vykazují vyšší podpojištěnost než těch dvacet procent.
Lidi, vytáhněte ze šuplíků smlouvy a nechejte si je zkontrolovat!
Některé pojišťovny nabízejí, že budou samy hlídat, jestli není potřeba pojistku změnit, říkají tomu indexace nebo valorizace smlouvy. Lidé většinou bývají pobouření, když pak dostanou od pojišťovny psaní, že se jim zvedá pojistné, ale má to rozumný důvod. Teď, když se ceny v realitách a ve stavebnictví utrhly z řetězu, nemusí ale ani tenhle autopilot stačit a stojí za to dát pojištění trochu času.
Loni je dávno
Potíž je, jak určit správnou hodnotu nemovitosti a hlídat, jak se mění. U bytů to jde. Ty se pojišťují na tržní cenu a zjistit, za kolik se podobný byt nabízí, není až tak těžké. Dá se nahlédnout na realitní weby a finanční poradci mívají společně s realitními makléři k dispozici i sofistikované systémy, které jim s určením cen pomůžou.
Horší to je u rodinných domů. Ty se pojišťují na reprodukční hodnotu, na částku, za jakou se stejný dům znovu postaví. A to je pro finančního poradce i jeho klienta tvrdší oříšek. Někdy pomůže hypotéka – totiž, při jejím sjednávání někdy odhadci stanovují i reprodukční hodnotu pro pojištění. Jenže zrovna u stavění jsou loňské ceny pryč stejně jako loňské sněhy.
Umění předků
A pak ještě existují tabulky, které hodnoty domu stanovují podle jeho velikosti. V tom bych viděl řešení. Zatím ovšem máme jedinou pojišťovnu, která od klienta nepotřebuje nutně znát hodnotu, ale stačí jí rozměry nemovitosti. Z nich vypočte pojistné a v případě pojistné události se vyplní vzniklá škoda. Za mě ideální: Nemusíme s klientem komplikovaně vymýšlet hodnotu nemovitosti ani v čase sledovat její změny a upravovat smlouvu.
Přitom – nedávno se mi dostala do ruky pojistka na rodinný dům. Starší, mírně řečeno – ceny byly ještě v Kčs. Myslel jsem, že jdeme aktualizovat, ale – překvapení. Ta smlouva vůbec neřešila pojistnou hodnotu, dům je prostě pojištěný na aktuální hodnotu. Třicet let stará smlouva by při zničení celého domu poskytla majiteli adekvátní krytí. Dneska máme bohužel ve většině případů jiný druh majetkových smluv, u kterých je potřeba pravidelně dělat revize. Pokrok bych tomu neříkal.
Pojišťovny, nenechávejte nás v tom. Vymyslete pojištění, kde si nebudeme muset lámat hlavu se změnami hodnoty nemovitosti, ale budeme pořád dobře krytí.
Zdroj: Peníze.cz