Studenti musejí z brigád odvádět sociální a zdravotní. Ale ne vždy
Středoškoláci i vysokoškoláci u nás v létě běžně vyrážejí na letní brigády. Se zaměstnavatelem uzavírají nejčastěji dohodu o provedení práce (DPP), anebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Klasická pracovní smlouva bývá u studentských brigád spíše výjimkou.
„Tyto dohody jsou výhodné pro zaměstnavatele, ale i studenty, kteří do určité výše měsíčního výdělku neodvádějí pojistné na zdravotní a sociální pojištění,“ říká finanční poradkyně skupiny Partners Lucie Baslová.
Dodává, že oba typy těchto dohod se uzavírají písemně s patnáctidenní výpovědní dobou bez udání důvodu pro obě strany. Dále platí, že výdělky studentů z letní brigády podléhají povinným odvodům na sociální a zdravotní pojištění. To ale jen v některých případech.
Jak jsou stanoveny limity výdělků
Povinnou účast na sociálním a zdravotním pojištění ukládá studentovi s uzavřenou DPP nebo DPČ výše jeho měsíčního výdělku. U dohody o provedení práce začne pojištění ze svého příjmu odvádět až od částky 10 tisíc korun. U dohody o pracovní činnosti je situace trochu odlišná. Ke zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení přihlašuje zaměstnavatel studenta kvůli odvodům při sjednání měsíčního příjmu ve výši 3500 korun a výše.
„Pokud takto příjem sjednán nebude a výdělek v některém měsíci dosáhne 3500 Kč, zaměstnavatel v tomto měsíci odvede pojistné na sociální pojištění,“ říká Lucie Baslová.
Stejné pravidlo pak platí také pro platbu zdravotního pojištění. Při výdělku do 3500 korun za měsíc za studenta hradí i nadále pojištění stát. Při jeho překročení ho zaměstnavatel registruje k jeho smluvní zdravotní pojišťovně a odvádí za něj i pojistné.
Daň z příjmu se většinou vrací
Ani student se však u obou dohod nevyhne platbě daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 procent. Díky slevě na poplatníka však většina studentů v konečném výsledku žádnou daň nezaplatí. U DPP při výdělku do 10 tisíc korun zaměstnavatel buď daň odvede 15procentní srážkovou daní, přičemž si o vrácení zaplacené daně student požádá v dalším roce v daňovém přiznání
„Přiložit k němu ale musí i potvrzení o příjmu, které zaměstnavatel vydává po konci kalendářního roku,“ připomíná finanční poradkyně.
Nebo může student podepsat i takzvané prohlášení k dani a zaměstnavatel pak uplatní v mzdovém výměru slevu na poplatníka, která by měla daňovou povinnost pokrýt. U výdělku nad 10 tisíc korun pak zaměstnavatel odvádí vždy zálohovou daň a při podpisu prohlášení k dani opět uplatní slevu na poplatníka či i jiné slevy. Stejným způsobem se postupuje i u dohody o pracovní činnosti, ovšem s limitem ve výši 3500 korun.
Jak je to u podnikání
Není už žádná výjimka, že u nás studenti, často i středoškoláci, začínají podnikat a stávají se z nich osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Při své živnosti mohou využít určitých výhod, kdy se k ČSSZ i své zdravotní pojišťovně přihlašují jako živnostníci na vedlejší činnost.
„Studenti prezenčního studia neplatí v prvním roce zahájení takové živnosti jinak povinné minimální zálohy na obojí pojistné a určité výhody mají i po prvním roce podnikání,“ vysvětluje finanční poradkyně.
Pokud totiž v přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý rok nepřesáhne souhrnný příjem částku, která pro rok 2021 činí 85 058 korun, pak nevzniká ani povinnost odvodů na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Stanovená roční hranice se pak dokonce ponižuje i o 7 089 korun za každý kalendářní měsíc, kdy student svou živnost nevykonával.
Jak je to u brigád v zahraničí
Studenti denního studia a se statusem nezaopatřené dítě si nemusí s povinnými odvody lámat hlavu ani při letní brigádě v zahraničí. Jelikož nejsou v České republice výdělečně činní, pak nemají ani žádnou odvodovou povinnost a nikde nic neohlašují.
„Účast migrujícího pracovníka na systému sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění se řídí právními předpisy o sociálním zabezpečení daného členského státu,“ uzavírá Lucie Baslová.
Zdoj: e15.cz