Američtí miliardáři výhodně nakoupili akcie čínských gigantů. Nyní je každý může koupit ještě levněji

Sluší se ale začít riziky. Poslední měsíce přicházejí ze země draka zprávy o tom, že tamní regulátoři se utrhli ze řetězu a pustili se do technologických gigantů. Například provozovatel internetových tržišť Alibaba si už vysloužil pokutu ve výši 2,78 miliardy dolarů za zneužívání své tržní síly při vyjednávání s malými obchodníky, kteří na platformě Alibaby nabízí své zboží.

A pohlavek dostalo od vlády i dalších dvanáct čínských obrů, včetně behemota videoher Tencent nebo třeba platformy na doručování jídla Meituan.

Cílem čínské vlády je zkrotit expanzivní politiku internetových obrů zejména směrem do finančního sektoru. Technologické firmy začaly poskytovat půjčky lidem i podnikům. Na rozdíl od bank ale Alibaba, Tencent nebo třeba JD.com nemusí dodržovat přísná bankovní pravidla, což ohrožuje stabilitu finančního systému. Firmy navíc podle regulátorů využívají ke svému finančnímu byznysu data, která nashromáždily v rámci jiných služeb. Obzvláště budí obavu například duopol služeb WeChat od Tencentu a Alipay od Alibaby, které mají data prakticky o všem, neboť se používají od nákupů v e-shopech přes osobní přepravu až po internetové platby.

Cílem Číny ale určitě není své velké společnosti položit, neboť jde o silné konkurenty amerických gigantů. „Co se regulací týče, nemyslím si, že by čínské orgány usilovaly o destrukci velkých soukromých firem. Spíše chtějí získat výraznější vliv na jejich chod,“ míní Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus. Nicméně obavy z přehnaných regulací jsou jedním z faktorů, které vedly k postupnému poklesu cen akcií čínských obrů. Dalším je obecně odklon od technologických akcií v posledních měsících, které byly ke konci minulého roku minimálně na americkém trhu předražené. Pokles cen čínských akcií ale může být signálem k nákupu.

A mezi první kupce patří američtí miliardáři, kteří každé čtvrtletí zveřejňují změny ve svých portfoliích. V letošním prvním čtvrtletí tak nejvíce nakupovali akcie Alibaby nebo společnosti Baidu, což je provozovatel největšího čínského internetového vyhledávače. „Čína usiluje o přetransformování svého ekonomického modelu na spotřební, a lze tedy očekávat, že spotřebu domácností bude podporovat. Koronavirová pandemie pak urychlila příklon k on-line nákupům,“ říká dále Pfeiler s tím, že právě tyto společnosti z toho budou profitovat.

Alibaba na svých on-line tržištích nabízí, jak propojení firem se zákazníky, tak lidí mezi sebou. Jde tedy o takový Amazon i eBay v jednom. Největší příjem společnosti je z provozování tržišť, rychle ale roste i cloudový byznys. Růst příjmů podniku je v řádu desítek procent ročně, zároveň roste kontinuálně i čistý zisk. Firma má nízký dluh. Poměr ceny akcie k zisku je 24, v případě Amazonu je to 61. Tento poměr vyjadřuje, kolik let je při stále stejné výši zisku na akcii potřeba cenný papír držet, aby se zisky na akcii postupně vyrovnaly její kupní ceně. Akcie Alibaby v prvním čtvrtletí letošního roku přikoupilo celkem sedm dolarových miliardářů, mezi nimi například Cathie Woodsová, Charlie Munger nebo Tom Russo. Akcie nakoupili za cenu kolem 230 dolarů, nyní lze Alibabu pořídit za 210 dolarů.

Nový oblíbenec miliardářů Baidu má zatím jako největší zdroj příjmy z reklamy. Velmi rychle ale roste byznys v cloudu a umělé inteligenci, firma se též zabývá autonomními vozy. Pokud je Alibaba čínskou verzí Amazonu, pak Baidu je obdobou Googlu. Co se týče finančních ukazatelů, tak před pandemií to nebyla žádná velká sláva. Loňský rok byl ale pro Baidu úspěšný a letošní první čtvrtletí ukázalo růst tržeb meziročně o čtvrtinu a zisku o 40 procent. Dluh není u společnosti problém, podnik zároveň masivně investuje. Poměr ceny akcie k zisku činí 23, v případě Googlu je to 29. Akcie Baidu v prvním čtvrtletí přikoupilo pět dolarových miliardářů, mezi nimi George Soros nebo Ken Griffin. Nakupovali nejméně za 207 dolarů, nyní stojí akcie 190 USD.

Mezi zajímavé velké firmy na čínském trhu patří také JD.com, který se zaměřuje na maloobchod a na své platformě prodává zboží od více než 24 tisíc dodavatelů. Největší část tržeb tvoří elektronika a domácí spotřebiče. Platforma je zároveň otevřená třetím stranám. Funguje na principu propojení obchodníků se zákazníky.

Do jisté míry je to tedy konkurent Alibaby. Společnost byla ještě v roce 2018 ve ztrátě 380 milionů dolarů, o rok později dosáhla zisku 1,76 miliardy dolarů a loni i díky koronaviru 7,16 miliardy USD. Dluhové břímě JD.com klesá. Poměr ceny akcie k zisku je rovných 15, ještě v roce 2019 byl poměr přes 30. Akcie v prvním čtvrtletí přikoupili Cathie Woodsová a Chris Davis za ceny kolem 90 dolarů za kus, nyní se prodává kolem 70 za kus. Nicméně zde je třeba dodat, že více miliardářů využilo lednových vrcholných cen a akcie prodalo, zde konkrétně tři.

„Některé čínské blue chips (akcie největších a nejziskovějších podniků) podepírá zdravé cash flow (hospodaření s penězi), čímž se díky poklesu cen jejich akcií staly investičně velmi zajímavými,“ uvádí Branislav Soták, akciový analytik společnosti Patria. Mezi blue chips Soták zařazuje také Alibabu nebo Baidu. Relativně levné a ziskové čínské giganty jsou navíc vhodné i do doby zvýšené inflace, kdy se obecně příliš nedaří technologickým firmám, které ještě nepřinášejí zisk. Hlavní rizika investic do čínských akcií jsou tak spíše politická. Kromě antimonopolního zátahu čínské vlády by tamním akciím uškodilo vyhrocení vztahů s USA.

„Pokud se vztahy Spojených států s Čínou budou stabilizovat, asijská ekonomika nabízí velké investorské příležitosti, a to i derivovaně, prostřednictvím společností, jakou je například BlackRock Capital,“ uvádí analytik Michal Dvořák z firmy BHS. Společnost BlackRock Capital nabízí investice do takzvaných pasivních fondů (ETF), které kopírují vývoj podkladových aktiv. V případě čínského fondu ETF iShares MSCI China jsou to podniky zaměřené na spotřebitele s třetinovým podílem, následují telekomunikační firmy. Zmíněná dvě odvětví tvoří více než polovinu portfolia daného fondu. Nejvyšší váhu ve fondu mají Tencent, Alibaba a Meituan.

Držení pasivních fondů má výhodu v tom, že se snižuje závislost investora na jedné konkrétní akcii. Na druhou stranu se snižuje i případný potenciál výnosu. V každém případě by to ale investor neměl přehánět ani s nákupem takovýchto fondů. „Vždy je důležité investovat v souvislostech celého portfolia a diverzifikovat. Už samotná váha Číny, která je ve světovém koši akcií kolem pěti procent, naznačuje, že sázka na zmíněné čínské firmy by měla dosahovat maximálně dvou až tří procent,“ upozorňuje Martin Mašát, vedoucí investičního oddělení Partners s tím, že nákup čínských akcií může být „jízda na tygrovi a není pro všechny“.

Zdroj: Hospodářské noviny